Už tuto sobotu ji čeká během OKTAGONu 74 první titulová obhajoba. Cecilie Bolander naposledy porazila první Češku v UFC Lucii Pudilovou a nyní se chystá přerušit vítězné tažení slovenské „Silent Killer” Lucie Szabové. Jak probíhá její příprava? A co si slibuje od zápasu na Štvanici? To vše a mnohem víc se dozvíš v našem rozhovoru.

Ahoj Cecilie, díky za tvůj čas. Jak se teď cítíš? Probíhá příprava podle plánu?

Absolutně! Příprava jde opravdu dobře. Moje tělo je fit, mysl je fit. Všechno probíhá podle plánu. Mnohem lépe než u posledních dvou zápasů.

Poslední zápas proti Pudilové byl dost náročný – jak dlouho ti trvalo, než ses vrátila do tréninku?

No, vlastně ani nevím, proč můj obličej vypadal tak pomláceně (směje se). Ale ve skutečnosti jsem dostala stafylokokovou infekci a skončila jsem v nemocnici asi na pět dní. Teď už však mám všechny zdravotní problémy vyřešené a cítím se mnohem lépe. Dalo by se říct, že mě fanoušci viděli na dně, takže teď už to může jít jen nahoru.

Jak jsi oslavila zisk titulu? A jak reagovalo tvé okolí?

Oslavila jsem to s blízkými přáteli a rodinou. Když jsme přiletěli domů, přivítali nás květinami a dortem, šli jsme do klubu a to bylo všechno. Jen jsme si chvíli užívali život. Pro mě osobně to není tak velká věc. Chci mít dobré zápasy a chci vidět, jak se vyvíjím. A upřímně nejsem příliš pyšná na ten poslední zápas, takže jsem ani nepotřebovala moc slavit.

Samozřejmě jsi získala další fanoušky a pozornost médií. Všimla sis toho i doma v Norsku?

Po zápase jsem dostala trochu pozornosti, ale bohužel ne víc, než jsem měla v době amatérských zápasů. Stále není úplně snadné zde šířit úspěchy v MMA, protože je to v Norsku nelegální. Není to součástí norského sportovního systému, takže lidé o tom opravdu nevědí a těžko se do toho světa dostávají. Doufám, že se to v budoucnu změní.

Vím, že MMA v Norsku není tak populární a pořádání turnajů je tam dokonce zakázané. Jaké to pro tebe bylo stát na stadionu v Edenu před tolika fanoušky?

Byla to obrovská zábava! Miluji ten kontakt s fanoušky a miluji, když se třeba i jen jeden člověk hýbe do rytmu mojí písně nebo jen vnímá tu atmosféru. Miluju to a vidět, že to baví i ostatní – to je asi nejblíž k čistému štěstí a blaženosti.

V jednom rozhovoru jsi zmínila, že svými úspěchy bys chtěla přispět ke změně vnímání MMA ve své zemi. Myslíš, že k té změně dochází?

Myslím, že ta změna bude probíhat pomalu, ale věřím, že jednou bude MMA legální. Cítím, že v tom hraju svou roli. Potřebujeme někoho, kdo nebude reprezentovat ten "gangsterský" styl. Já jsem prostě já a reprezentuji sama sebe. Nechci si hrát na něco, co nejsem. A myslím, že to je ta nejlepší cesta k tomu, aby se tento sport mohl dále rozvíjet. Stačí být sám sebou a neustále se zlepšovat.

Cítíš, že se od tebe jako od šampionky očekává něco víc? Jak se vyrovnáváš s tím tlakem?

Říká se, že tlak je privilegium, ale upřímně řečeno si myslím, že nikdo na mě nevyvíjí větší tlak než já sama. Takže necítím tlak z vnějších zdrojů, cítím tlak od sebe. A ne kvůli tomu, že jsem šampionka, ale kvůli tomu, že prostě chci dělat svou práci co nejlépe. Ještě je hodně věcí, na kterých musím pracovat. To je pro mě nejdůležitější věc.

Brzy zažiješ atmosféru letního turnaje pod otevřeným nebem v kleci. Jak se na to těšíš?

JSEM TAK NATĚŠENÁ! Doufám, že to splní všechna má očekávání. Jsem sportovec, který miluje fanoušky, miluji ten hluk, šílenou hudbu, světla, zkrátka všechno. Miluji tuhle část hry, takže jsem opravdu nadšená.

Na Štvanici tě čeká první obhajoba titulu proti neporažené Szabové. Jak vnímáš svou soupeřku?

Těším se, až se potkáme v kleci. Necítím se nějak ohrožená. Myslím, že to je opravdu skvělý zápas. Obě máme přibližně stejnou úroveň dovedností a pak bych řekla, že jsem mnohem silnější a pravděpodobně mám lepší kondici. Už se nemůžu dočkat, až to potvrdím v kleci.

Jak se obecně připravuješ na své soupeřky? Sleduješ jejich zápasy nebo se raději soustředíš na sebe?

Většinou se soustředím na sebe, ale můj tým samozřejmě sleduje zápasy soupeřek a společně si to rozebíráme. Nicméně stále mám mnoho oblastí, na kterých musím sama pracovat, takže většinu svého času věnuji sobě.

Teď na chvíli odběhnu od MMA – na Instagramu máš několik fotek v tradičních krojích. Jak ses k tomu dostala? Je to rodinná tradice? Co tě na tom baví?

Tam, odkud pocházím, má kroj každá dívka. Říká se tomu bunad a je to národní oděv. Ten můj mi ušila moje máma úplně od nuly. Každý steh, který tam vidíš, šila moje máma, takže to pro mě hodně znamená. A když si ho obléknu, cítím se opravdu dobře, opravdu krásně. Je to norská tradice, která tu existuje už desítky let a obvykle se nosí kroj, který reprezentuje tvůj region.

Předpokládám, že sleduješ turnaje OKTAGONu. Je nějaký zápasník, kterého si nenecháš ujít? A co tě na jeho/jejích zápasech baví?

Upřímně řečeno, nejsem tak velký fanoušek v tom smyslu, že bych sledovala zápasy. Trávím hodně času trénováním MMA, a tak obvykle nemám potřebu ho tolik sledovat. Ale ráda se na to podívám s přáteli, když se sejdeme ve skupině. A jsem fanouškem každého, kdo umí udělat pořádnou show. .

Závěrem, co bys vzkázala fanouškům OKTAGONu, kteří se chystají přijít na Štvanici?

Bez ohledu na to, jestli mi budete fandit nebo ne, opravdu doufám, že si užijete celou událost. A rozhodně vás nenechám odejít z arény znuděné. To se nikdy nestane, dokud budu na kartě. Jsem opravdu nadšená, že uvidím všechny, a už se nemůžu dočkat!

TVŮJ NEJLEPŠÍ PŘEHLED: OKTAGON 60 ZÁPAS PO ZÁPASE

Mohlo by vás zajímat

REKORDY A ZAJÍMAVOSTI OKTAGONU 74: TOHLE JSI O HVĚZDÁCH ŠTVANICE NEVĚDĚL

CESTA ENGIZEKA: Z ULIC DÜSSELDORFU AŽ NA VRCHOL EVROPSKÉHO MMA

JAKUB TICHOTA SE VRACÍ DO PÉROVÉ VÁHY. NAVÁŽE NA PŘEDCHOZÍ ÚSPĚCHY?

PŘÍBĚH FIGHTU SEVERINO vs. CARTWRIGHT: BANTAMOVÁ VÁHA POZNÁ NOVÉHO KRÁLE

BOLANDER PŘED TITULOVOU OBHAJOBOU: NIKDO NA MĚ NEVYVÍJÍ VĚTŠÍ TLAK NEŽ JÁ SAMA