Na Štvanici udělal první velký krok mezi evropskou elitu. Nyní stojí před další životní výzvou. Vojtěch Khol patří k největším českým talentům a v O2 areně poměří síly s německým prospektem Hugo Vachem. V našem rozhovoru se dočteš, jak vnímá svého soupeře, jak vzpomíná na Štvanici i co bude jeho první jídlo po zápase.

Ahoj Vojto, jak se teď pár týdnů před zápasem cítíš a v jaké fázi přípravy právě jsi?

Cítím se skvěle. Jsem aktuálně ve fázi, kdy už se všechno finišuje, brousí a ostří. Příprava je samozřejmě dlouhá a náročná, ale ten závěrečný finiš je o to důležitější – udržet maximální koncentraci na trénincích a zároveň být opatrnější, aby nedošlo k nějakému zranění. Každopádně se cítím úžasně a moc se těším na zápas.

Tvůj soupeř bude Hugo Vach. Jak ho jako bojovníka vnímáš?

Přiznám se, že jsem ho předtím neznal, nicméně už jsem si ho samozřejmě s týmem nakoukal. Je to komplexní a velmi dobrý bojovník. Přistupuju k tomu zodpovědně, rozhodně ho nepodceňuju. Je to další soupeř, který prověří moje schopnosti, a já se těším, že spolu předvedeme skvělý zápas.

Když se vrátíme ke tvé premiéře v OKTAGONu – co se ti ve vzpomínkách vybaví jako první?

Nejvíc si vybavím tu neskutečnou atmosféru Štvanice. Ten moment, když jsem nastupoval. Fanoušci jsou tam tak neuvěřitelně blízko, že to člověka úplně pohltí. Až budu jednou ležet „na smrtelné posteli“, tak tohle bude určitě jedna ze vzpomínek, které mi poběží v hlavě. Byl to fakt masakr.

Štvanice patří mezi ikonické turnaje organizace. Jaká to byla zkušenost v tak unikátním prostředí?

Byla to zkušenost k nezaplacení. Je to nádherný turnaj, v létě, pod širým nebem. Ten stadion je navíc udělaný tak, že i když jsem stál v kleci, měl jsem pocit, že ta poslední řada je nalepená přímo u mě. Byla to pro mě velká zkušenost jak osobně díky tomu zážitku, tak sportovně. Zápas jsem přijal na short notice proti velmi kvalitnímu soupeři a navíc jsem byl vnímaný jako outsider.

Zápas s Federicem byl dlouho vyrovnaný a rozhodla až gilotina ve třetím kole. Jak hodnotíš svůj výkon zpětně? Co ti ten zápas dal?

Bylo to opravdu vyrovnané. Federico vyhrál první kolo, já druhé a ve třetím rozhodla gilotina. Když se na to dívám zpětně, tak těch chyb tam bylo samozřejmě spoustu, ale je potřeba to hodnotit s ohledem na okolnosti. Zápas jsem přijal na poslední chvíli a za šest dní už člověk nic moc specifického nenatrénuje. S trenéry jsme se soustředili na gameplan, ale za tak krátkou dobu se nedá dělat zázraky.

S ohledem na to všechno jsem s výkonem spokojený. Dodalo mi to sebevědomí a potvrdilo mi to, že když má člověk dobře nastavenou hlavu, dá se dosáhnout čehokoliv. Bylo mi ctí s Federicem zápasit. Porazit takhle kvalitního soupeře na ikonickém turnaji a ještě ho utáhnout na submisi jako držitele black beltu, to je zápasnický sen.

Čeká tě první zápas v O2 areně. Je to splněný sen, nebo se snažíš to vůbec nevnímat a brát zápas jako každý jiný?

Snažím se to brát jako každý další zápas. Samozřejmě si uvědomuju, že Štvanice i O2 arena jsou pro OKTAGON ikonické turnaje a že by tam chtěl zápasit každý fighter, který s organizací podepíše smlouvu. Mně se to splnilo během jednoho roku, čehož si nesmírně vážím a jsem za tu příležitost vděčný.

O to víc se teď snažím být maximálně připravený, abych tam podal ten nejlepší výkon. To, že mám zápas v O2 areně, si budu užívat až po zápase, když budu sedět doma s bramborovým salátem. Teď je to pro mě jednoduše další krok na mé cestě.

Oproti Štvanici bude v hledišti zhruba dvakrát tolik lidí. Vnímáš během boje diváky, nebo máš úplně tunelové vidění?

Bude tam sice dvakrát tolik lidí, ale zároveň je tam tma, šero a hodně nasvícená klec, takže diváky tolik nevnímáte. Na Štvanici to bylo za bílého dne a člověk měl pocit, že jsou fanoušci doslova nalepení u klece. Každopádně nástupy si vždy maximálně užívám a atmosféru vnímám do chvíle, než se zavře klec. Pak už mám tunelové vidění a soustředím se jen na výkon, soupeře a trenéry v rohu.

Trénuješ pod vedením Patrika Kincla a Davida Dvořáka, kteří budou na stejném turnaji sami bojovat. Budou stát v tvém rohu, nebo se role rozdělí jinak?

Upřímně jsme to v týmu ještě neřešili. Myslím si, že bude lepší, když se role rozdělí. Máme v All Sport Academy opravdu kvalitní tým – Václava Štěpána, Lukáše Chotěnovského, mého bráchu a další kluky, kteří jsou se mnou na každém tréninku. Pro mě je důležité, aby se Patrik i David mohli soustředit na své zápasy. Na hotelu i v šatně od nich určitě dostanu instrukce, ale přímo v kleci mi pomohou kluci z týmu.

Jaké to je, když jste všichni tři ve stejné chvíli v ostré přípravě? Jsou tréninky tvrdší, nebo si naopak dáváte větší pozor kvůli riziku zranění?

Je to skvělé. Pomáháme si, burcujeme se, hecujeme. Na trénincích je to znát – atmosféra je výborná a všichni jsme maximálně soustředění. Pro mě je čest, že se můžu představit se svými trenéry na takhle nabité kartě. Užívám si každý doušek té přípravy.

Jak vypadá tvůj ideální tréninkový den? Máš nějaké rituály, bez kterých prostě nezačneš?

Ideální tréninkový den je ten, kdy se dobře vyspím. Spánek a regenerace jsou základ, takže to je pro mě priorita. Když se dobře vyspím, cítím se skvěle. Vyloženě rituál asi nemám, ale rád si během dne dám dobrou kávu, ideálně filtříček.

Spousta lidí tě považuje za jednoho z největších talentů nastupující generace. Co je podle tebe v dnešním MMA to nejdůležitější, aby člověk uspěl?

Jasně, spousta lidí mě může považovat za talent, ale já na tohle úplně nehraju. Myslím si, že tenhle sport je hlavně o přístupu zápasníka a o tom, jak má nastavenou hlavu.

Chci být braný spíš za obyčejného kluka, který si to všechno vydřel. Jakmile má člověk v hlavě srovnáno, ví, co chce, ví, za čím si jde a ví, proč to dělá, tak je podle mě nezastavitelný. Nejdůležitější je disciplína a práce s hlavou.

V čem se podle tebe moderní MMA liší od toho před 10–15 lety?

Za mě úplně ve všem. Liší se úroveň výkonů, kvalita zápasníků, gymů i trenérů. Dřív byl vrchol, když přišlo na galavečer pět set nebo tisíc lidí. Dnes se vyprodávají největší arény po celé Evropě. MMA se posunulo neuvěřitelně dopředu. Dnešní MMA a MMA před 10–15 lety jsou podle mě dva úplně odlišné sporty.

Zápas na konci prosince znamená dietu přes Vánoce. Jak moc tě to bolí? A co bude první jídlo, které si dáš po zápase?

Vůbec mě to nebolí. Já jsem šťastný, že mám další zápas. To, že to vyšlo na svátky… no tak Ježišmarja. Během roku jsou pořád nějaké akce – jednou Vánoce, jindy Velikonoce nebo letní prázdniny. Já se soustředím na to, že můžu zápasit a že mám zápas na krásném eventu. A že si dám dobroty pár dní po Vánocích? To mi je fakt jedno. První jídlo bude určitě bramborový salát s řízkem. A možná i cukroví, pokud mamka něco pošle.

Co děláš ve volném čase, když na chvíli vypneš hlavu od MMA? Máš nějaký relax, který tě dobíjí?

Rád trávím čas s rodinou a nejbližšími přáteli. Hodně rád něco podnikám – jdu na procházku, na brusle, do hor na túru nebo do sauny. Snažím se být sám se sebou, ideálně někde v přírodě, a zároveň vracet čas lidem, kteří jsou mi nejbližší. Během přípravy na zápas na to často není tolik prostoru, o to víc si pak ty společné chvíle užívám.

Ještě jedna otázka k naší nové esenci Face Your Fear – co pro tebe osobně znamená „čelit svému strachu“?

Pro mě je důležité se strachem nebojovat, ale postavit se mu čelem. Strach je něco, co nám vytváří hlava – může to být strach z prohry, ze špatného výkonu nebo z toho, že něco nezvládnu. Když se tomu postavím čelem a mám dobře nastavenou hlavu, tak vím, že se dá dokázat cokoliv. Důležité je se z toho prostě neposrat.

A co bys vzkázal fanouškům, kteří tě budou v O₂ areně podporovat?

Že si jejich podpory neskutečně vážím. Ať fandí, drží pěsti a slibuju jim, že udělám maximum pro to, abych podal ten nejlepší možný výkon a byl nejlepší verzí sebe sama. Vítězství by byla třešnička na dortu. Celý večer si tam společně náramně užijeme. Děkuju moc a vidíme se v O2 areně!

Nejen Vojtěch Khol, ale celá řada domácích zápasníků už jsou ve finální fázi své přípravy před turnajem OKTAGON 81. Už jen necelé dva týdny nás dělí od velkolepého zakončení roku 2025. K dispozici jsou poslední vstupenky. Pokud nechceš přijít o tuhle nabitou kartu, tak klikni na odkaz níž a zajisti si své místo v hale ještě dnes!

ROZHOVOR S KALAŠNIKEM: VAGABUND? VĚDĚL JSEM, ŽE MUSÍM NĚCO ZMĚNIT

Mohlo by vás zajímat

OKTAGON 81: ZAJÍMAVOSTI A FUN FACTS PŘED POSLEDNÍM TURNAJEM ROKU 2025

GJONI PALOKAJ V OKTAGONU DOSUD NEPROHRÁL. NYNÍ SE POSTAVÍ NEBEZPEČNÉMU HENDINOVI

ROZHOVOR S VOJTĚCHEM KHOLEM: KDYŽ MÁ ČLOVĚK DOBŘE NASTAVENOU HLAVU, JE NEZASTAVITELNÝ

FLEURY vs. BUDAY: TITULOVÝ MEGA SOUBOJ DVOU OBRŮ NA VRCHOLU OKTAGONU

MAREK BARTL SE VRACÍ DO NĚMECKA. V DÜSSELDORFU NARAZÍ NA KAMILA ONISZCZUKA